Životopis

2-6 let

Ve 2 letech mě už dali do mateřské školky. Mně se ve školce líbilo, ale z tohoto roku si toho moc nepamatuju. Nebylo nás nějak hodně ve školce. Jezdili jsme na výlety na plavecký stadion, každý rok jsme měli čerty (došel někdo převlečený) a taky vánoční besídku. Učitelky paní Marešová a paní Hrušková co vím tak učí v mateřské školce dodnes a byli a jsou to učitelky na správném místě. Když pominu co se dělo ve školce, tak toto období jsem měl kolem sebe jen pár dětí z vesnice, nejčastěji jsme se scházeli s těmi, co bydleli naproti nám, pamatuji, že naše časté hry byly na školu. Babička těch dětí byla moc fajn a furt nám pekla nějaké buchty, sladké a tak, dokonce jsem dostal ovoce a domácí rybízovou štávu, vše bylo fajn, domů jsem se chodil svým způsobem jen vyspat a najíst, jinak jsem byl u nich až do té doby, než jsem nastoupil na ZŠ.

6-11 let
V září jsem nastoupil na ZŠ v místě bydliště, bylo nás dohromady 9 dětí, no na vesnici to bylo krapet jiné, nežli ve městě. Řekl bych, že první dvě třídy byly celkem bez problémů až na to, že moje máma ze mě chtěla mít chodící panenku, furt samé šatičky, sukně, culíky, copánky a tak, nechtěl jsem to, ale neměl jsem ne vybranou. Ve třetí třídě na základce už jsem začal více vnímat, že nejsem jako všechny holky, nechtěl jsem mít holčičí oblečení, nechtěl jsem sukně a jako hračky mě braly ty, co měl brácha. Autíčka, plyšáci, jen kolo jsem měl svoje. Jak jsem se začal dospívat, začalo mi růst poprsí strašně mi to vadilo, snažil jsem se to schovat, ale moc mi to nešlo, o stahovákách jsem nevěděl a jiný způsob neznal. Ještě v 5. třídě na konci školního roku mě máma oblékla do kostýmku kvůli focení a neřešila, že to nechci, ona se mě nikdy nějak neptala.

11-15 let
S nástupem na druhý stupeň ZŠ už přibyly problémy, konečně mi bylo povoleno nechat se ostříhat nakrátko, sice zprvu jen na mikádo, ale přeci jen jsem drobet uspěl a bylo mi vyhověno. A začal jsem být terčem všech v oku, začaly poznámky na mou osobu typu vypadáš jako babochlap, jsi tlustá a blbá, dva spolužáci z o rok vyššího ročníku mě psychicky šikanovali, dokonce jsem jednou málem spadl ze schodiště ve škole. Neuměl jsem se bránit. Postupně se mi doma dařilo si prosadit, že nechci žádné sukně, šaty ani holčičí trička a podobné věci. Krom kalhotek jsem neměl už nic dámského, docela úleva. Ve třinácti letech přišla první menstruace, to by další můj problém, který mám dodnes. Stále více jsem si uvědomoval, že nejsem tou holčičkou jak mě všichni vidí, ale neuměl jsem to pojmenovat, záviděl jsem svému bratrovi, že může v létě chodit bez trička a že to nikomu nevadí. A tak jsem potajnu nosil tátovy slipy a trenky tak, aby to rodiče nevěděli. Kolem patnáctého roku jsem si začal uvědomovat, že se mi líbí ženy, ale nechtěl jsem si přiznat, že bych mohl být lesbou. Za prvé jsem se bál okolí a za druhé jsem tomu sám nějak nechtěl věřit.

15-20 let
Po základní škole jsem nastoupil na učební obor, který mi vybrali rodiče. Byl to obor kuchař, nechtěl jsem tam, ale musel jsem. A protože mě to nebavilo, dělal jsem vše, aby mě vyhodili, jenže s tím nesouhlasili rodiče, a tak jsem ten samý obor opakoval znova, ale opět jsem dělal vše proto abych tam být nemusel. Potřetí první ročník na stejném oboru se ani opakovat nedal. Skončil jsem a šel na ÚP. V 16 letech jsem poznal jednoho staršího pána přes moji mámu, hledal někoho na úklid, a tak jsem na to kývl, že nějaké peníze se mi hodí a bylo to ještě v době, kdy jsem byl v prváku. Když se blížilo léto, tak jsem ho požádal, zda by mi nesehnal brigádu, a tak jsem pro něj začal dělat, už to nebylo jen o prázdninách, ale i o víkendech, a když zrovna potřeboval on. V 17 letech jsem se seznámil s klukem za účelem, že s ním budu chodit, protože jsem v té době neuměl říct, že se mi líbí holky a bál jsem se reakce rodičů a okolí, tak jsem se snažil přetvařovat a žít jako holka a chodit s klukama. Byl jsem s Jirkou skoro rok a mezi náma nebyl žádný sexualní kontakt, já jsem ho nechtěl a ani Jirka. Od té doby jsem měl ještě další vztahy jestli se to tak dá nazvat a celkem 3 sexuální partnery mužské, nešlo se tomu vyhnout, když jsem se snažil chovat jako holka. Nedokázal jsem se nikomu svěřit že nejsem ta, za kterou mě mají, ale že se cítím mužem a líbí se mi holky. S tím pánem co jsem se poznal, když mi bylo 16 jsem bydlel od 18 do 20 let pod jednou střechou. I s tím jsem měl sexualní poměr bohužel.

20-22 let
Ve dvaceti letech jsem odešel od toho pána opět zpět k rodičům, se kterými jsem se 3 měsíce před 21. narozeninami odstěhoval do Českých Budějovic do bytu. V té době už jsem si dopisoval s jednou slečnou, líbila se mi , ale neměl jsem odvahu se s ní sejít, nakonec jsem jí našel, zamiloval jsem do holky hned na první pohled, byl to fajn pocit, ale jak jsem se bál, protože jsem to v té době ještě nikomu neřekl, tak jsem o tu slečnu zase během chvilky přišel a důvod rozchodu byl, že jsem se styděl jí veřejně vzít za ruku. Jenže postupně jsem si vše v sobě začal urovnávat a došel jsem k názoru, že přece o lidi nejde, ale o mně, a tak jsem jí kontaktoval, dali jsme to opět dohromady, už jsem se nebál vzít ji za ruku na veřenosti a políbit, vše bylo fajn, jenže pak pišlo stěhování a já odešel o 25km dále od ČB, vztah nevydržel. Tak jsem byl sám až do října toho samého roku, kdy jsme na sebe opět narazili to už měla svoje bydlení, tedy podnájem, opět jsme to dali dohromady, začali spolu bydlet, našel jsem si práci, vydrželo to až do listopadu, kdy jsem dostal kopačky, odešla za mužem. Náš sexuální život byl takový, že já jsem ji uspokojoval, ale ona na mně nesáhla, ani jsem se nesvlékl. Na jednu stranu to bylo pro mě plus, ale na druhou jsem chtěl taky zažít hezký sex. Byl jsem sám až do začátku prosince, kdy jsem se seznámil s další slečnou, která byla starší, scházeli jsme se u mně doma, tedy v bytě, kde jsem předtím bydlel s předchozí partnerkou. V únoru 2013 jsme se přestěhovali do společného bytu spolu, že budeme žít společně. V únoru jsem přišel o práci, byla očista ve fabrice a já dostal vyhazov. Hodně jsem chodil na socialní sít Facebook a lide.cz, kde jsem se poznal s jednou slečnou (byla mužem), začali jsme si psát více a já jí řekl, jak se cítím, že nejsem žena a ona si se mnou na toto téma hodně povídala, poradila mi at si udělám mužský profil a píšu jako chlap a bylo to super, psal jsem jako muž a lidi mě tak oslovovali. Pak jsem se seznámil s další trans ženou a bylo mi dobře s nima po písmenkách. Jak jsem se o tom bavil, ptal, tak jsem postupně přicházel na to, že jsem skutečně muž a není to jen moje fantazie. Pítelkyně mě podváděla s její expartnerkou a já to neviděl. Nakonec jsem v dubnu 2013 od ní odešel, protože jsem to nedával, nechal jsem jí byt a šel k rodičům. Zatvrdl jsem se, že už žádnou holku nechci, že jsou to potvory, byl jsem zklamán. Ale nedalo mi to a dal jsem si inzerát, ozvaly se na něj , ale nebylo to pro mně. Přiznávám, že jsem chtěl smazat profily na sociálních sítích, že končím s netem, a tak. Jenže 22.5. 2013, ten den nikdy nezapomenu mi na internetu proběhl inzerát od slečny, která na mě hodně zapůsobila a já sebral odvahu a napsal jí. Chvilku jsme si psali, protože v té době jsem byl ze Strakonic a ona z Kladna. Řekl jsem jí, že jsem trans i s tím, že by mi řekla, že mě nechce, ona mě chtěla a ještě jí to potěšilo, začala mě okamžitě brát jako kluka a já byl jak v sedmém nebi. Nakonec jsme se 17.6.2013 sešli a 19.6.2013 jsem s ní odjel do Kladna s tím, že si najdu práci a budu jen s ní. Po měsíci bydlení v Kladně jsem našel práci, kterou mám doteď. S přítelkyní budeme na konci listopadu půl roku, uteklo to rychle. A ještě jedna důležitá věc…až když jsem s přítelkyní začal žít, jsem postupně všem napsal že jsem trans a že si přeji, aby se mnou mluvili jako s klukem a všichni až na rodiče to vzali v pohodě i přítelkyně mamka, teta, dcera a její přátelé. V práci to též o mně vědí a není žádný problém. Neumím ani popsat, jak obrovsky se mi ulevilo, když jsem to všem řekl, jsem konečně štastný. Jsem muž a nikým jiným ani být nechci.